Fyzika – charakteristika předmětu

A. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. 1 Hlavní cíle předmětu v pojetí ŠVP 3in

- osvojování nových fyzikálních pojmů a poznatků v návaznosti na přírodovědná poznávání žáků, využívání matematiky

- osvojování fyzikálních poznatků, pokud je to možné, vždy aktivní činností žáků

- vyhodnocování a smysluplná interpretace výsledků experimentů

- přijímání poznatků z nového vyučovacího předmětu fyzika s porozuměním

- podněcování žáků k samostatnosti a tvořivosti při řešení konkrétních problémů

- vedení žáků k poznávání významu fyziky v životě kolem nich a k objevování a chápání zákonitostí přírody i k postupnému pochopení

přínosu fyziky pro rozvoj techniky a moderních technologií současnosti

- upozorňování na historii technických vynálezů a život vynálezců

- průběžné zařazování základních metod práce, kterých fyzika používá při poznávání fyzikálních jevů, tj. pozorování, měření,

sestavování pokusů, zpracovávání získaných údajů, vyvozování závěrů a hodnocení na základě komunikace mezi žáky i mezi žáky

a učitelem

- vedení žáků k tomu, aby využívali osvojené poznatky a dovednosti k řešení fyzikálních problémů a úloh samostatně i ve skupinové

spolupráci

- dávání žákům co nejvíce příležitostí k rozvoji jejich logického uvažování, vést je k vyjadřování s jasně vymezenými pojmy

- kritické hodnocení a ověřování získaných a předkládaných informací z hlediska správnosti a přesnosti, upozorňování

na pozitivní i negativní důsledky civilizačního vývoje, na možnosti využití i zneužití techniky

- vedení k osvojování a dodržování základních pravidel bezpečnosti při provádění fyzikálních pozorování,

měření a experimentů

A. 2 Vzdělávací obsahy předmětu (témata, tématické celky z jiných oborů, případně průřezová témata)

Do předmětu Fyzika nejsou zařazeny tématické okruhy těchto průřezových témat, ale jsou využívány některé souvislosti, ty uvádíme v následujícím přehledu:

A. Osobnostní a sociální výchova

Spolupráce se spolužákem, zvládání vlastní chování, podřízení se tomu, kdo má větší znalosti a schopnosti a to především při pokusování a praktických experimentech vede k získání dovednosti pro řešení konfliktů, k umění kompromisu.

V oblasti postojů se učí žák utvářet postoj k sobě i druhým. Učí se hodnotit pomoc a spolupráci, uvědomuje si různost názorů a přístup k řešení problémů různým způsobem.

B. Výchova demokratického občana

-

C. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Žáci jsou informováni o významných osobnostech evropské a světové vědy a o důležitých objevech, které měly globální dopad. Např. Archimédes, Newton, Ohm, Pascal, Mendělejev, M. Sklodovská a P. Curie, Volta, Ampér a další.

D. Multikulturní výchova

Výchova dotýkající se mezilidských vztahů je uplatňována při výuce fyziky stejně jako v ostatních předmětech především dobrou vnitřní atmosférou ve výuce, pochopením problému žáka učitelem a opačně vhodným chováním žáků k učiteli. V kvalitně probíhající hodině by měla být dobrá, klidná atmosféra a vzájemná důvěra. Učitel musí svým přístupem usměrnit chování žáků úspěšných vzhledem k žákům s problémy učení.

E. Environmentální výchova

Vede žáky k pochopení vztahů člověka a přírody. Tyto vztahy je možno využít při výuce témat: Gravitační síla, zákon gravitace, magnetické pole, magnet, difúze, zákon setrvačnosti, zákon vzájemného působení těles, zákon Archimédův, zákon Pascalův, přeměny energií, zákon Ohmův, zákony odrazu a lomu světla. Pochopení těchto vztahů vede k uvědomování si podmínek života a možnosti jejich ohrožování. Témata jako jsou přeměny energií, plování těles – ekologické katastrofy, umožní žákům objektivně hodnotit ekologické problémy, pochopit důležitost využití obnovitelných zdrojů energie, možnosti a způsoby šetření s energií, principy hospodaření s těmito zdroji. .Žáci se učí komunikovat o problémech životního prostředí – skleníkový efekt, vyčerpané zdroje surovin – racionálně vyjadřují svá stanoviska.

F. Mediální výchova

Žáci jsou vedeni k tom, aby získávali nové informace o nových technických objevech a zdokonalování techniky z  tisku, encyklopedií, internetu.

A. 3 Preferované formy realizace předmětu

Výuku fyziky orientujeme tak, aby si žák poznatky a dovednosti osvojoval na základě individuálních nebo skupinových pokusů a to s využíváním matematiky, přesných měření a experimentování. Žáka vedeme k pozorování předkládaných jevů, k hovoru o pozorovaném, k vyslovování vlastních závěrů. Napomáháme mu vytvářet si odborný slovník, který je potřebný k plnému pochopení dané látky. Vyjadřujeme fyzikální zákonitosti a vztahy mezi fyzikálními veličinami.

Fyzikální poznávání je především poznáváním teoreticko-experimentálním. Žák pozoruje určité jevy, které vyplývají z činností, které sám provádí. Volíme takové experimenty, které co nejjasněji potvrzují pravdivost fyzikálních poznatků a teorií. Dbáme přitom na rovnováhu mezi experimentálním a teoretickým poznáváním.

Pozorování pokusů na videu, sledování počítačových animací a použití tzv. „myšlenkového experimentu“ volíme jako doplňkový a rozšiřující způsob předávání vědomostí. Uvedené metody nemohou kvalitativně zastoupit žákovský experiment, při kterém žák získává osobní zkušenost s prováděním fyzikálních experimentů, učí se dovednostem požadovaným vzdělávacím obsahem oboru a zároveň je veden k zájmu o fyziku a techniku.

Žáka průběžně seznamujeme s využitelností poznatků v životě a umožňujeme mu využívat jeho vlastních zkušeností, čímž mu přibližujeme smysl učení se fyzice. Žáka vedeme k poznání, že rozvoj poznatků fyziky je jedním ze základních předpokladů rozvoje techniky, a souvisí proto i s rozvojem vědy a společnosti. Upozorňujeme na nutnost harmonického soužití člověka s okolní přírodou.

Výuka fyziky probíhá v souvislosti s praktickými činnostmi. Žákovi proto v praktických činnostech co nejvíce umožňujeme:

- měřit fyzikální veličiny (je-li to možné, i s větší přesností než ve F)

- připravovat si vhodný materiál a pomůcky k experimentování

- znovu provádět vybrané pokusy a podporovat tak rozvoj jeho technické zručnosti a nápaditosti

- objevovat různá technická řešení daných problémů

Činnostní pojetí výuky fyziky zapadá do celkového plánu vzdělávacího programu zvyšovat úroveň technické vzdělanosti mládeže. Naším záměrem je vést žáka k jasnému porozumění fyzikálním poznatkům a jevům a tím podporovat jeho zájem o fyziku a techniku. Žáka vedeme k chápání technického pokroku jako nástroje k uspokojování

potřeb lidstva. Zdůrazňujeme však potřebu udržování rovnováhy mezi člověkem a přírodou (udržitelného rozvoje) a nebezpečí, které pro lidstvo plyne z jejího porušování.

Charakter výuky fyziky v 6. a 7. ročníku je činnostní, což se projevuje důrazem na:

- žákovské pokusování, pozorování a hovory o pozorovaném

- využívání žákovských zkušeností

- na pomoc a podporu při řešení problémů

- na konkrétní dílčí úkoly odpovídající možnostem žáků, na komunikaci a vzájemnou spolupráci mezi žáky

- na vytváření systémů práce se žákovskými pomůckami, zdokonalování zručnosti žáků a seznamování žáků s

matematicko-fyzikálními tabulkami

- vytváření mezipředmětové vázanosti fyziky s praktickými činnostmi, matematikou, informatikou i výtvarnou výchovou

- na blízký kontakt mezi učitelem a žákem, naplněný vzájemným pochopením a důvěrou

- na utváření schopnosti žáka se hodnotit a kontrolovat

Ve výuce fyziky v 6. a 7. ročníku dbáme na variabilitu vyučovacích metod, a to jak při zvládání nového učiva, tak při jeho procvičování a prověřování znalostí žáků. Volíme často pokusování, ústní vyjadřování, praktické zkoušení. Zařazování testů a písemného zkoušení využíváme v daleko menší míře, než tomu bylo při práci v rámci předcházejícího vzdělávacího programu.

Výuka fyziky v 8. a 9. ročníku navazuje na učivo 6. a 7. ročníku. Zachovává si činnostní ráz a klade důraz na:

- motivaci žáka ke studiu fyziky a osvojování základních strategií učení

- zařazování experimentování do výuky

- rozvíjení praktických dovedností, podporu tvořivosti žáka a poskytování prostoru pro tvořivé řešení problémů

- využití matematických poznatků k řešení fyzikálních úloh s používáním matematicko-fyzikálních tabulek

- pokračování v důsledném rozvoji komunikace žáků, a to jak při pokusování, tak při procvičování učiva, řešení

fyzikálních úloh a zkoušení

- rozvoj schopnosti sebehodnocení žáka a reálný odhad vlastních možností

- spolupráci a vzájemné respektování druhých

- předávání praktických a základních teoretických znalostí ze vzdělávacího oboru fyzika

- pochopení a zvládnutí základního učiva každým žákem a uspokojení potřeb nadaných a talentovaných žáků s

využitím vnitřní diferenciace

- možnost samostatného studia a využívání žákovských poznatků a zkušeností

- zařazování zájmových individuálních nebo i skupinových projektů k učivu a využití osvojovaných poznatků v praxi

Hodnocení žáka v tomto období vychází z jasně zadaných úkolů a z předem stanovených pravidel. Hodnocení zaměřujeme na odhalování toho, co žák zná, ne na chybu a neznalost. Opět by mělo převažovat ústní zkoušení nad písemným. Žák by měl mít vždy možnost uplatnit při zkoušení své širší znalosti z různých oborů fyziky.

A. 4 Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících

Předmět Fyzika je vyučován v 6. – 9. ročníku s týdenní časovou dotací 2 hodiny týdně

A. 5 Místo realizace předmětu

Předmět realizujeme v odborné učebně fyziky, počítačové pracovně, popř. mimo budovu školy (muzea, výstavy, Stromovka atd.)

A. 6 Organizace výuky předmětu (dělení žáků na skupiny, spojování žáků z různých ročníků atd.) - zdůvodnění

Žáci se nedělí na skupiny, žáci absolvují výuku předmětu po třídách.

B. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu Výtvarná výchova

B. 1 Preferované výchovné a vzdělávací strategie (postupy, metody, formy práce), které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků a které vycházejí ze společně sdílených

a uplatňovaných postupů v rámci školy

Kompetence k učení

Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce třeba:

- individuálně nebo ve skupinách opakovaně pozorovat tělesa a přírodní jevy

- hovořit o pozorovaném, třídit a rozlišovat, vyvozovat závěry nebo domněnky o podstatě pozorovaných jevů nebo o jejich průběhu

- měřit fyzikální vlastnosti těles, zapisovat naměřené hodnoty do tabulek, uvažovat o správnosti a možnostech měření, porovnávat své - výsledky se spolužáky, hodnotit své výsledky a závěry a dál je používat pro učení

- nechat žáky vysvětlovat pozorované jevy vlastním způsobem, klást si navzájem otázky, hledat na ně odpovědi, hledat a řešit

praktické problémy

- umožnit žákům prakticky poznávat a porozumět hlavním fyzikálním veličinám, naučit je určovat jejich základní jednotky

- využívat dřívějších vědomostí žáků a nechávat je, aby si uvědomovali, že mnohé poznatky, kterým se v oblasti Člověk a příroda učí,

znají již z nižších ročníků, ze života kolem sebe, z četby, z vlastních pozorování atp. , aby si každý žák uvědomoval, kterému učivu

rozumí, co si dovedl ověřit samostatně, a aby to, co chápe a umí, dovedl také předávat druhým

Kompetence k řešení problémů

Pro postupné rozvíjení této kompetence u žáků je při výuce potřebné:

- dbát na to, aby výuka byla u každé látky, která to umožňuje, praktická a aby žáci měli možnost individuálně

experimentovat

- nechat žáky samostatně měřit hodnoty fyzikálních veličin, připravovat si různé materiály a jednoduché pomůcky

k přírodovědným pokusům

- umožnit žákům promýšlet a plánovat způsob provedení pokusu nebo zkusit navrhovat způsob řešení daného

problému, jindy zase dovést experimentovat podle zadaného návodu

- využívat matematických prostředků k záznamům výsledků a průběhu pozorování

- vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, ověřovat si správnost svých domněnek a závěrů s poznávanými zákonitostmi

- uvědomovat si, že vlastně znovuobjevujeme poznatky

- osvědčené postupy aplikovat při obdobných situacích

- dát žákům prostor pro vhodné pojmenování problému, na který při učení narazí

- umožnit žákům vyhledávat informace vhodné k řešení problému

- ověřovat správnost řešení problémů prakticky, osvědčené postupy aplikovat při řešení obdobných nebo nových situací

- nechat žáky obhajovat své závěry a svá rozhodnutí

- ukazovat nebo připravovat situace tak, aby bylo možné uplatňovat poznané metody řešení přírodovědných problémů i v jiných

oblastech jejich vzdělávání

Kompetence komunikativní

Pro rozvíjení této klíčové kompetence jsou ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda ideální možnosti, neboť činnostní učení umožňuje neustálou komunikaci, a to jak mezi žáky navzájem, tak mezi žáky a učitelem. Žákům proto umožňujeme:

- vyjadřovat svoje názory, třeba ve formě domněnek k probíraným přírodním jevům

- popisovat situace při experimentování, dotazovat se na vzniklé nejasnosti, diskutovat se spolužáky, sledovat jejich závěry

- porovnávat svoje výsledky pozorování se závěry spolužáků, argumentovat, obhajovat, poučit se od druhých, naslouchat upřesněním učitele

- poznávat nové odborné názvy veličin, jejich jednotek a začít se o přírodovědných jevech postupně vyjadřovat odborně správně

- rozumět různým typům záznamů v pracovních materiálech a učebnicích, vybrané způsoby záznamů používat při zpracovávání svých - závěrů z experimentování

- začít využívat informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci se spolužáky, rodinou a okolním světem

Kompetence pracovní

Tato kompetence se rozvíjí při pokusování zvláště v součinnosti s praktickými činnostmi, kdy žáci:

- získávají zručnost při sestavování pokusů a získávají schopnost uvážit výběr vhodných pomůcek

- plní povinnosti a dodržují vymezená pravidla, učí se reagovat bez obav ze změny nebo neúspěchu

- některé pomůcky připravují v praktických činnostech nebo sami doma

- přemýšlejí nad svou prací, rozhodují se, využívají svých dosavadních znalostí a zkušeností

- navrhují provedení dalších pokusů nebo měření

Kompetence sociální a personální

Individuální experimentování je v této vzdělávací oblasti často střídáno s experimentováním ve dvojicích nebo i ve větších skupinách, často podle materiálních podmínek školy. Některé pokusy vyžadují spolupráci několika žáků nebo skupin. Pro dobrý rozvoj této kompetence dáváme žákům možnost:

- podílet se společně s učitelem na vytvoření pravidel pro práci ve skupině

- při práci ve skupině převzít určitou roli, za kterou každý žák sám zodpovídá (jeden připraví materiál, druhý sestavuje

pokus, třetí vede záznam o měření nebo pozorování apod.)

- přispívat k diskusi o prováděném úkolu nebo o pozorovaném jevu ve své skupině i v kolektivu třídy

- podílet se na utváření příjemné atmosféry v týmu, žáky přitom vedeme k ohleduplnosti a k uznávání druhých a

k poskytování rady nebo pomoci druhému při společné práci

- čerpat poučení z toho, co je pro ně připraveno, co se jim vypráví, co mají připraveno v učebních materiálech, a všímat

si ve svém okolí toho, co s probíraným učivem souvisí nebo na co jsou ve škole upozorněni

- vytvářet si pozitivní představu o sobě samém, docházet ke správným závěrům, k úspěšnému provádění pokusů a

vyslovování názorů

Kompetence občanská

Rozvíjení této kompetence se uplatňuje zvláště:

- když je žákům dávána možnost, aby se sami rozhodovali, aby si uvědomovali, které dovednosti již dobře ovládají, co

ještě potřebují učinit a zjistit

- když žákům dodáváme důvěru, že pokud budou k pokusování přistupovat zodpovědně, své úkoly dobře zvládnou

- když žáky necháváme uvážit a říct, na co je třeba pamatovat, aby byla při pokusování zachována bezpečnost

- když podporujeme tvořivé nápady

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k učení jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- zapojit a využívat vlastní zkušenost a invenci v procesu tvorby

- hodnotit proces a výsledek své práce, analyzovat ho a prezentovat

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k řešení problémů jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- uplatnění tvořivých přístupů a to bez ohledu na prvotní představou učitele o řešení výtvarného problému

- laborování, experimentaci, hru s materiály, nástroji, postupy

- hledat osobitá, originální, nová řešení

Fyzika – oborové cílové kompetence žáka 3. období (6. - 9. roč.)

Žáci

v oblasti Látky a tělesa:

- změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa

- uvedou konkrétní příklady jevů dokazujících částicové složení látek

- předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty

- využívají s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

v oblasti Pohyb těles a Síly:

- rozhodnou, zda dané těleso je v klidu či pohybu vůči jinému tělesu, a využívají s porozuměním při řešení problémů a

úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles

- změří velikost působící síly a určí její směr

- určí v konkrétní situaci síly působící na těleso a jejich výslednici

- využívají Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v

v jednoduchých situacích

- aplikují poznatky o rovnováze na páce a pevné kladce při řešení praktických problémů

v oblasti Mechanické vlastnosti tekutin:

- využívají poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů

- předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

v oblasti Energie:

- určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa

- využívají s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem

- využívají poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů

a úloh

- určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem

- zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

v oblasti Zvukové děje:

- rozpoznají ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku

- posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

v oblasti Elektromagnetické a světelné děje:

- sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu

- rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí

- rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

- využívají Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

- využívají prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny

magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní

- zapojí správně polovodičovou diodu

- využívají zákona o přímočarém šíření světla a zákona o jeho odrazu při řešení problémů a úloh

- rozhodnou ze znalosti rychlostí světla ve dvou prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a

využívají této skutečnosti při analýze průchodu světla čočk

v oblasti Vesmír:

- objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců kolem planet

- odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností

Fyzika – učivo (tématické okruhy, témata) 3. období (6. - 9. roč.)

6. ročník – 2 hodiny týdně (66 hodin ročně)

Látky a tělesa

- tělesa kolem nás a látky, ze kterých se skládají

- tvar a objem pevných, kapalných a plynných těles

- vlastnosti pevných, kapalných a plynných látek

- molekulová stavba látek

Fyzikální veličiny - jednotky a měření

- délka, obsah, objem

- hmotnost

- čas

Silová působení mezi tělesy

- druhy silových působení

- účinky silových působení

Gravitační působení Země

- směr svislý a vodorovný

- síla a její účinky na těleso

- zemská přitažlivost – gravitační síla

- tíha tělesa – vztah mezi hmotností a tíhou těles

- velikost síly a její měření, jednotka 1N

Částicová stavba látek pevných, kapalných a plynných

- stavba látek, pohyb molekul, atomy

- rozeznávání skupenství látek při normální teplotě

Měření teploty těles

- roztahování pevných látek při zahřívání

- změna objemu kapalných a plynných látek při zahřívání

- měření teploty látek, jednotka

Hustota

- hustota látek

- výpočet hustoty látky

- výpočet hmotnosti tělesa

Elektrický obvod

- sestavování jednoduchého elektrického obvodu

- elektrický proud a elektrické napětí, jednotky, měření

- vodiče elektrického proudu a izolanty

- zahřívání elektrického vodiče při průchodu elektrického proudu

- tepelné elektrické spotřebiče kolem nás

- tepelné pojistky, význam

Magnetické vlastnosti látek

- přírodní a umělé magnety, silové působení magnetů

- magnetizace látek, magnetické pole

Elektromagnet

- magnetické pole cívky při průchodu elektrického proudu

- elektromagnet a jeho užití

7. ročník – 2 hodiny týdně (66 hodin ročně)

Opakování

- základní fyzikální veličiny

- síla a její měření

Tlaková síla

- tlaková síla, jednotka

- účinek síly na plochu, tlak, jednotka tlaku

- výpočet tlaku, tlak v denním životě

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů

- tlak přenášený kapalinou, Pascalův zákon

- hydraulický lis a hydraulická zařízení

- tlak způsobený tíhou kapaliny

- souvislost mezi hydrostatickým tlakem a hloubkou a hustotou kapaliny

- využívání poznatků o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách

- vztlaková síla, Archimedův zákon

- znázorňování sil působících na těleso, rozhodování o chování tělesa ponořeného do kapaliny

- tlak vzduchu, měření atmosférického tlaku

- souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře

- tlak plynů v uzavřeném prostoru a jeho měření

- přístroje založené na atmosférickém tlaku

- Archimedův zákon pro plyny

Druhy energie

- využívání různých energetických zdrojů

- motory – stroje, ve kterých se přeměňuje nějaká energie, např. polohová energie vody, na energii pohybovou

- zhodnocení výhod a nevýhod využívání energetických zdrojů, vliv na životní prostředí

Vodní motory

- vodní kola, vodní turbíny

- vodní díla, jejich význam

Elektromagnetická indukce

- praktické ověření vzniku indukovaného napětí změnou magnetického pole v okolí cívky

- vodní elektrárny

Účinky síly na těleso

- účinky síly na těleso, znázornění síly

- klid a pohyb těles, relativnost klidu a pohybu

- Newtonovy zákony

- využití Newtonových zákonů pro objasnění a předvídání pohybu těles při působení stálé síly

- tření, měření třecí síly, význam tření v praxi

- skládání sil, které působí na těleso v jedné přímce

- těžiště těles, rovnovážná poloha těles

Elektrostatika

- model atomu - opakování

- elektrování těles třením a dotykem

- elektrické pole

- chování zelektrovaných a nezelektrovaných těles

- využití elektrických nábojů těles

- ochrana před bleskem

8. ročník – 2 hodiny týdně (66 hodin ročně)

Opakování

- účinky síly na těleso

- klid a pohyb těles – relativnost

Mechanický pohyb těles

- určování, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu

- rychlost rovnoměrného přímočarého pohybu, jednotky rychlosti

- vztah mezi rychlostí, dráhou a časem

Mechanická práce a mechanická energie

- mechanická práce – praktické určení velikosti mechanické práce, jednotka, výpočet

- určování energie tělesa z práce vykonané silou (jednoduché případy)

- výkon, porozumění vztahu mezi výkonem, vykonanou prací a časem

- jednoduché stroje – páka, kladka, nakloněná rovina

- využití jednoduchých strojů

Druhy energie

- opakování a úvod k dalšímu učivu - mechanická energie, druhy a její přeměny

- využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivů na životní prostředí

- různé druhy energie a jejich přeměny, motory

Zdroje tepla

- tepelná výměna, zdroje tepla

- sdílení tepla vedením a prouděním

- proudění vzduchu v přírodě

- sdílení tepla zářením

Tepelná energie

- neuspořádaný pohyb molekul, předávání tepelné energie

- výpočet množství tepla přijatého či odevzdaného tělesem

- zákon zachování energie

Tepelné motory – přeměna tepelné energie na mechanickou

- parní stroj a jeho využití v minulosti

- parní turbína a její využití v elektrárnách

- spalovací motory, zážehový a vznětový

- tryskové motory

Změny skupenství látek

- tání a tuhnutí, skupenské teplo tání

- změny objemu při tání a tuhnutí

- vypařování a var kapalin

- závislost teploty tlaku nad kapalinou

- vlhkost vzduchu, vlhkoměry

- srážení par v ovzduší, vodní srážky a jejich měření

Proudění vody a vzduchu – učivo rozšiřující

- rychlost a tlak proudící vody a vzduchu

- odpor prostředí, obtékání těles

- vztlaková síla na nosnou plochu letadla

- rychlost letadel

Elektrický proud

- měření velikosti elektrického proudu a napětí

- zdroje elektrického napětí

- bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji

- Ohmův zákon, elektrický odpor

- závislost velikosti elektrického odporu na vlastnostech vodiče, reostaty

- spojování rezistorů v elektrických obvodech sériově a paralelně

Elektrická energie

- elektrický příkon a elektrická práce

- přeměna energie na tepelnou

- užití přeměny elektrické energie na tepelnou

9. ročník – 2 hodiny týdně (66 hodin ročně)

Opakování

- elektrický proud, napětí, odpor, Ohmův zákon

- spojování rezistorů v elektrickém obvodu

- elektrický příkon, elektrická práce

- přeměna elektrické energie na tepelnou

- bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji

- magnety a elektromagnety

Magnetické pole a elektromagnetická indukce

- působení magnetického pole na vodič pod napětím

- elektrické měřící přístroje – elektromagnetické a s otáčivou cívkou

- vznik indukovaného napětí změnou magnetického pole v okolí cívky

- vznik indukovaného napětí změnou primárního elektrického proudu

- rozlišení střídavého proudu od stejnosměrného – alternátor, dynamo

- elektromotory

Výroba a přenos elektrické energie

- výroba a přenos elektrické energie, transformátory, rozvodná síť

- využití elektřiny v domácnosti – bezpečné chování při práci s elektrickými spotřebiči

Elektrický proud v kapalinách a plynech – rozšiřující učivo

- vedení elektrického proudu v kapalinách – elektrolýza a její užití

- vedení elektrického proudu v plynech – elektrický oblouk

- výboj ve zředěných plynech – zářivka, výbojka

Vedení elektrického proudu v polovodičích

- změna odporu polovodičů při zahřátí a osvětlení

- polovodičová dioda – její zapojení do obvodu, funkce

- rozlišování vodičů, polovodičů a izolantů na základě jejich vlastností

Zvukové děje

- zdroje zvuku – rozlišování ve svém okolí, ultrazvuk, infrazvuk

- látkové prostředí – podmínka pro šíření zvuku

- rychlost šíření zvuku v různých prostředích

- pohlcování zvuku, životní prostředí a hluk

- odraz zvuku na překážce, slyšitelnost zvuku

Elektromagnetické vlny - rozšiřující učivo

- šíření zvuku přenosem na dálku - rádiové vlny

- přehled elektromagnetických vln

- využití ultrazvuku v technice

Světlo a jeho šíření

- zdroje světla, přímočaré šíření světla

- rychlost šíření světla ve vakuu a v různých prostředích

- denní a umělé osvětlení, světlo a stín

- měsíční fáze, zatmění Slunce a Měsíce

- odraz světla v zrcadlech, zobrazení v rovinném, dutém a vypouklém zrcadle

- zobrazení lomem, tenkou spojkou a rozptylkou, lupa

- rozklad bílého světla hranolem

Optické přístroje - rozšiřující učivo

- oko

- fotografický přístroj

- kamera a promítací přístroje

- mikroskop a dalekohled

Země, Slunce, vesmír

- sluneční energie a její využívání

- sluneční soustava

- odlišování hvězd od planet na základě jejich vlastností

- pohyb planet kolem Slunce – využití poznatků o gravitačních silách

Jaderná energie

- štěpná reakce, jaderný reaktor

- jaderná elektrárna, využití jaderné energie

- ochrana lidí před radioaktivním zářením

Chemie – charakteristika předmětu

A. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. 1 Hlavní cíle předmětu v pojetí ŠVP 3in

- podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chem. látek, a jejich

reakcí s využíváním jednotlivých chem. pokusů

- vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chem. jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení

odpovědných občanských postojů

- získávání a upevňování dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při

úrazech s vybranými nebezpečnými látkami

- rozlišování příčin chem. dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je , popř. ovlivˇ%novat, a to hlavně v souvislosti s řešením

praktických úkolů

A. 2 Vzdělávací obsahy předmětu (témata, tématické celky z jiných oborů, případně průřezová témata)

Do předmětu Chemie jsou zařazeny tématické okruhy těchto průřezových témat:

A. Osobnostní a sociální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

B. Výchova demokratického občana

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

C. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

D. Multikulturní výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

E. Environmentální výchova

(3) Lidské aktivity a problémy životního prostředí ( 8. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Voda a vzduch, vlastnosti oxidů, Ozón.

(4) Vztah člověka k prostředí (9. roč.) PROJEKT např. Odpady

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Plasty a syntetická vlákna, Polysacharidy.

F. Mediální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

A. 3 Preferované formy realizace předmětu

- preferujeme vyváženost v uplatnění různorodých forem výuky – výuka v odborné pracovně se soustavným využitím projekce pokusů, instruktáží, diokumentů na LCD obrazovku, skuúpinová práce, miniprojekty, využití internetu, exkurze

A. 4 Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících

Předmět chemie je vyučován v 8.- 9.ročníku v týdenní časové dotaci 2 hodiny týdně.

A. 5 Místo realizace předmětu

Předmět realizujeme v kmenových v odborné pracovně chemie, počítačové pracovně, popř. mimo budovu školy (muzea, výstavy, Stromovka atd.)

A. 6 Organizace výuky předmětu (dělení žáků na skupiny, spojování žáků z různých ročníků atd.) - zdůvodnění

Žáci se nedělí na skupiny, žáci absolvují výuku předmětu po třídách.

B. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu Chemie

B. 1 Preferované výchovné a vzdělávací strategie (postupy, metody, formy práce), které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků a které vycházejí ze společně sdílených a uplatňovaných postupů v rámci školy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k učení jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- zapojit a využívat vlastní zkušenost v oblasti chemických jevů, zákonitostí

- zdůvodňovat vyvozené poznatky

- hledat příčiny dějů , souvislosti a vztahy mezi nimi

- hodnotit proces a výsledek své práce, analyzovat ho a prezentovat

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k řešení problémů jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- postupný přechod od smyslového poznávání k poznávání založeného na pojmech, prvcích teorií a modelech a umožnit tak postupné

rozumové chápání přírodních zákonitostí

- zobecňovat a aplikovat poznatky v různých oblastech života

- logické vyvozování a předvídání závěrů z přírodních zákonů

- laborování, experimentaci

- objevovat a formulovat problém, hledat osobitá, originální, nová řešení

- pozorovat, zaznamenávat, komentovat

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence komunikativní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- postupně získávat schopnost přesného vyjadřování a logicky uspořádané argumentace

- postupně získávat schopnost stručně, přehledně i objektivně sdělovat postup a výsledky svých pozorování a experimentů

- ptát se, naslouchat

- pracovat ve vstřícné a tvořivé atmosféře, podporující osobitá řešení i respekt k odlišným řešením

- učit se reflektovat svou činnost i činnost ostatních

- utvářet si vlastní pohled a názor na okolní svět

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence sociální a personální jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- pracovat v přirozeném prostředí, pocitem bezpečí a bez strachu z neúspěchu

- obohacování osobnosti o nové dojmy, prožitky, poznatky

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence občanské jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- projevovat postoje, názory

- zaujímat kritické postoje k negativním jevům, které souvisí s rozvojem chemického průmyslu a to na základě pravdivých a úplných

informací o vlivu chemických látek na životní prostředí

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence pracovní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- kooperovat s ostatními žáky, pracovat ve skupině

- spolupodílet se na řešení složitých problémů

- navrhovat nová řešení, koncipovat postupy

- vést diskusi, vyjádřit názor

- plánovat samostatně svou práci a provádět pozorování a experimenty, získaná data zpracovávat a vyhodnocovat

- zacházet správně bezpečně s nástroji a pomůckami především při pokusování

Chemie – oborové cílové kompetence žáka 3. období (8. - 9. roč.)

Žáci

V oblasti Pozorování, pokus a bezpečnost práce

- dokáží určit společné a rozdílné vlastnosti látek

- dbají při práci s dostupnými a běžně používanými látkami pravidel bezpečnosti

- umí posoudit nebezpečnost látek, se kterými zatím pracovat nesmí

- znají zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek

v oblasti Směsi

- rozliší směsi a chemické látky

- uvedou příklady oddělování složek směsí

- prakticky provedou filtraci, krystalizaci, destilaci

- rozliší různé druhy vody a zná příklady jejich výskytu, vzniku a použití

- znají složení vzduchu

- uvedou příklady znečišťování vody a vzduchu, navrhnou preventivní opatření zamezující znečištění

v oblasti Částicové složení látek a chemické prvky

- používají pojmy atom, molekula, chemický prvek, chemická sloučenina

- orientuje se v periodické soustavě prvků

- rozhodnouce podle umístění prvku v periodické soustavě, zda je prvek kov, nekov, polokov

- rozpoznají vybrané kovy a nekovy

- uvedou způsoby jejich použití

- zhodnotí výhody slitin

v oblati Chemické reakce

- rozliší reaktanty a produkty chemické reakce, umí uvést příklady prakticky důležitých reakcí

- přečtou chemickou rovnici, zná zákon zachování hmotnosti, upraví jednoduché chemické rovnice

- umí uvést příklady praktického využití elektrolýzy

- aplikují poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemické reakce v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu

v oblasti Anorganické sloučeniny

- porovnají vlastnosti a použití vybraných oxidů a solí, posoudí vliv těchto látek na životní prostředí

- vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvedou jejich vliv na životní prostředí a opatření omezující jejich vznik

- objasní vznik ozónové díry a její dopad na životní prostředí, uvede možnosti ochrany

- uvedou příčiny vzniku skleníkového efektu a jeho souvislost globálním oteplováním

v oblasti Roztoky

- vypočítají složení roztoků, dokáží prakticky připravit roztok dané koncentrace

- vysvětlí vliv základních faktorů na rozpouštění pevných látek

- porovnají vlastnosti významných kyselin a hydroxidů

- dbají pravidel práce s roztoky kyselin a hydroxidů, ovládají zásady první pomoci při polití těmito látkami nebo při zasažení

očí

- orientují se na stupnici pH, změří pH roztoku univerzálním indikátorovým papírkem

- rozeznají reakci neutralizace, uvedou příklady využití neutralizace v praxi

v oblasti Organické sloučeniny

- rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvedou jejich přírodní zdroje, vlastnosti a použití

- zhodnotí užívání fosilních a vyráběných paliv jako zdrojů energie

- uvedou příklady produktů průmyslového zpracování ropy

- uvedou vybrané deriváty uhlovodíků, jejich vlastnosti a použití

- orientují se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy, zná podmínky pro průběh fotosyntézy

- uvedou příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a koncové produkty jejich biochemického zpracování

v oblasti Chemie a společnost

- zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi

- uvedou suroviny, které využívá chemický průmysl

- aplikují znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe

- znají zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek

Chemie – učivo (tématické okruhy, témata) 3. období (8. - 9. roč.)

Bezpečnost práce (téma bezpečnost práce prolíná řadu témat po celé dva roky výuky chemii)

- pravidla práce v chemické laboratoři – úvodní hodiny chemie, poučení před hodinou laboratorních prací

- zásady první pomoci při otravě oxidem uhelnatým – Oxidy

- zásady práce s plynnými palivy – Uhlovodíky

- zásady práce s rozpouštědly – Deriváty uhlovodíků

- práce s hořlavinami – Hoření, hašení

- zásady první pomoci při popálení – Hašení

- zásady první pomoci při poleptání kyselinou nebo hydroxidem – Roztoky

- zásady ředění kyselin – Roztoky

- zásady chování při havárii s únikem nebezpečných látek – Halogeny, Otravné látky

- účinky metanolu a etanolu na lidský organismus – Deriváty uhlovodíků

8. ročník

Pozorování, pokus

- vlastnosti látek – barva, skupenství, zápach, rozpustnost, hustota

- rozlišení látek podle jejich vlastností

- zásady bezpečné práce v chemické laboratoři i v běžném životě

- označení nebezpečných látek – piktogramy, R – věty a S – věty

Směsi

- směsi – různorodé, stejnorodé

- oddělování složek směsí – usazování, filtrace, destilace, oddělování v dělící nálevce, odstřeďování, krystalizace, sublimace

- voda – destilovaná, pitná, odpadní, výroba pitné vody, čištění odpadní vody

- vzduch – složení, čistota ovzduší, ozónová vrstva

Částicové složení látek a chemické prvky

- částicové složení látek – atom, atomové jádro, elektronový obal, protony, neutrony, elektrony, valenční elektrony, změny

v elektronovém obalu při chemických reakcích, molekuly, ionty

- prvky – názvy, značky nejznámějších prvků (40 prvků), vlastnosti a použití vybraných prvků (kyslík, vodík, halogeny, síra, uhlík)

- kovy- vlastnosti a použití, slitiny

- periodická soustava prvků – periodický zákon, skupiny a periody, protonové číslo, vztah mezi umístěním prvku v periodické soustavě

a stavbou atomu prvku

- chemická vazba, chemická sloučenina, vzorec

Chemické reakce

- chemické reakce – reaktanty a produkty, zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice

- slučování, rozklad

- faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí

Anorganické sloučeniny

- halogenidy – oxidační číslo, názvosloví, vlastnosti a použití chloridu sodného

- oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití oxidu uhelnatého, uhličitého, siřičitého, vápenatého, křemičitého, hlinitého, vznik kyselých

dešťů, skleníkový efekt

- soli – společné vlastnosti solí, vlastnosti a použití dusičnanů, uhličitanů a sulfidů, průmyslová hnojiva, stavební pojiva (malta/vápno,

beton/cement, sádra), keramika, názvosloví pouze jako rozšiřující učivo

Roztoky

- roztoky – koncentrace roztoku, výpočty koncentrace, nasycený a nenasycený, koncentrovanější a zředěnější roztok, vliv teploty,

plošného obsahu a míchání na rychlost rozpouštění pevné složky v roztoku

- kyseliny – vzorce, vlastnosti a použití kyseliny chlorovodíkové, sírové, dusičné, fosforečné, ředění kyselin, ošetření při zasažení

kůže nebo očí

- hydroxidy – názvosloví, vlastnosti a použití hydroxidu sodného, draselného, vápenatého a amonného, ošetření při zasažení kůže nebo

očí

- kyselost, zásaditost vodných roztoků, indikátory (fenolftalein, univerzální), stupnice pH, neutralizace

9. ročník

Chemické reakce

- redoxní děje – oxidace, redukce, úprava rovnic, průmyslové využití elektrolýzy

Organické sloučeniny

Uhlovodíky

- alkany – řada alkanů (prvních 8 členů), společné vlastnosti alkanů a jejich použití, vlastnosti a použití propan-butanu, strukturní,

racionální a molekulové vzorce, typ vazby a řetězce

- alkeny – typ vazby a řetězce, eten – vlastnosti a použití

- alkiny – typ vazby a řetězce, etin – vlastnosti a použití

- areny – typ vazby a řetězce, benzen, naftalen – vlastnosti a použití

- ropa, uhlí, zemní plyn – zpracování, využití získaných produktů

- paliva – fosilní a průmyslově vyráběná paliva, jejich vliv na životní prostředí, výhřevnost

Deriváty uhlovodíků

- halogenderiváty – použití

- alkoholy – vlastnosti a použití metanolu, etanolu, glycerolu, fenolu, alkohol jako droga

- aldehydy – vlastnosti a použití metanalu

- ketony – vlastnosti a použití acetonu

- karboxylové kyseliny – vlastnosti a použití kyseliny mravenčí a octové

- přírodní látky

- sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny – vlastnosti, zdroje, funkce v lidském organismu, produkty jejich biochemického zpracování

- fotosyntéza – reaktanty, produkty, podmínky

- biokatalyzátory – vitamíny, hormony, enzymy

Chemické prvky

- principy výroby a zpracování železa, vlastnosti a použití litiny a oceli

- vlastnosti a použití kovů – mědi, hliníku, zinku, cínu, olova, stříbra a zlata, železa

- slitiny

Chemie a společnost

- chemický průmysl – surovina, výrobky, rizika v souvislosti s životním prostředím, recyklace surovin

- plasty a syntetická vlákna

- polymerace, společné vlastnosti plastů, problémy s odpady, PE, PVC, PS, PP

- společné vlastnosti syntetických vláken, PES, PAD

- hoření, hořlaviny, označení hořlavin podle nebezpečnosti, zásady bezpečnosti

- hašení, principy, hasící látky, zásady první pomoci při popáleninách

- chemie a člověk – detergenty, pesticidy a insekticidy, léčiva, návykové látky, otravné látky, pravidla chování při mimořádné události –

havárii s únikem nebezpečných látek

Přírodopis – charakteristika předmětu

A. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. 1 Hlavní cíle předmětu v pojetí ŠVP 3in

- poznávání přírody jako systému

- vedení žáků k pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy

- uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě

- rozvíjení dovednosti objektivně a spolehlivě pozorovat dílčí děje, jevy a objekty v přírodě

- poznávání sebe sama, učení se šetrnému chování ke svému zdraví a zdraví ostatních

A. 2 Vzdělávací obsahy předmětu (témata, tématické celky z jiných oborů, případně průřezová témata)

Do předmětu Přírodopis jsou zařazeny některé tématické okruhy integrovaného předmětu Výchova ke zdraví, jejich přehled je uveden v rámci předmětu Výchova ke zdraví a v přehledu učiva Přírodopisu pro 6. – 9. ročník.

Do předmětu Přírodopis jsou zařazeny tématické okruhy těchto průřezových témat:

A. Osobnostní a sociální výchova

(4) Psychohygiena (6. ročník)

Téma zařazeno do předmětu Výchova ke zdraví v návaznosti na témata Zdravý způsob života a péče o zdraví a do předmětu Přírodopis v návaznosti na témata Viry, bakterie, houby

(3) Seberegulace a sebeorganizace (7. ročník) (

Téma zařazeno do předmětu Výchova ke zdraví v návaznosti na oblast témat Osobnostní a sociální rozvoj

B. Výchova demokratického občana

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

C. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

D. Multikulturní výchova

(3) Etnický původ (9.ročník)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Přírodopis Soustava kožní.

E. Environmentální výchova

(1) Ekosystémy ( 7. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Přírodopis Krytosemenné rostliny, Obojživelníci, Plazi, Ptáci, Potravní řetězce.

(2) Základní podmínky života ( 6. roč.) PROJEKT

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu Přírodopis Vznik a vývoj života, Organické a anorganické látky, Bakterie.

F. Mediální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

A. 3 Preferované formy realizace předmětu

- preferujeme vyváženost v uplatnění různorodých forem výuky: výuka v odborné pracovně, skupinová práce, pokusování,

experimentace, demonstrační pokusy, práce s přírodninami, s modely, s živým materiálem, miniiprojekty zaměřené na zpřesnění představ o jevech a procesech v přírodě a to s propojením s výtvarnými činnostmi, besedy, společná práce s  encyklopediemi, výklad látky a procvičování v kombinaci s využitím dostupných přírodovědných filmů, internetu, exkurze, návštěvy muzeí, výstav, ekologické programy, projektová práce v přírodě

A. 4 Časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících

Předmět Přírodopis je vyučován v 6. – 9. ročníku v týdenní časové dotaci:

6. – 8. ročník – 3 hodiny týdně

9. ročník – 1 hodina týdně

A. 5 Místo realizace předmětu

Předmět realizujeme v odborné pracovně přírodopisu a chemie, v počítačové pracovně, popř. mimo budovu školy (muzea, výstavy, Stromovka atd.)

A. 6 Organizace výuky předmětu (dělení žáků na skupiny, spojování žáků z různých ročníků atd.) - zdůvodnění

Žáci se nedělí na skupiny, žáci absolvují výuku předmětu po třídách.

B. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu Přírodopis

B. 1 Preferované výchovné a vzdělávací strategie (postupy, metody, formy práce), které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků a které vycházejí ze společně sdílených a uplatňovaných postupů v rámci školy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k učení jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- zapojit a využívat vlastní zkušenost

- hodnotit proces a výsledek své práce, analyzovat ho a prezentovat

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k řešení problémů jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- uplatnění tvořivých přístupů při pokusování

- laborování, experimentaci

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence komunikativní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- ptát se, naslouchat

- pracovat ve vstřícné a tvořivé atmosféře, podporující osobitá řešení

- učit se reflektovat svou činnost i činnost ostatních

- utvářet si vlastní pohled a názor na zákonitosti a ochranu přírody

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence sociální a personální jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- pracovat v přirozeném prostředí, pocitem bezpečí a bez strachu z neúspěchu

- zažívat přímé, nezprostředkované i zprostředkované zážitky při seznamování se světem přírody

- upevňovat pozitivní vztah ke světu, k ostatním lidem i k sobě samotnému

- obohacování osobnosti o nové prožitky, poznatky v oblasti poznávání přírody

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence občanské jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- projevovat postoje, názory na různorodé jevy související s ochranou živ. prostředí

- ztvárňovat a prezentovat své i vize a představy různorodými postupy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence pracovní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- kooperovat s ostatními žáky, pracovat ve skupině

- spolupodílet se na řešení složitých problémů

- navrhovat nová řešení, koncipovat postupy v procesu ochrany přírody

- vést diskusi, vyjádřit názor při reflexi

- plánovat samostatně svou práci

- zacházet správně bezpečně v nástroji při pokusování a experimentaci

Přírodopis – oborové cílové kompetence žáka 3. období (6. - 9. roč.)

Žáci:

v oblasti obecné biologie, biologie hub, biologie rostlin

- popíší základní rozdíly mezi buňkou rostlinnou, živočišnou a bakteriální, objasní funkci základních organel

- rozpoznají a objasní funkci základních orgánů a orgánových soustav rostlin, uvedou na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka

- rozpoznají naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovnají je podle charakteristických znaků

- vysvětlí způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech

- dokáží objasnit pojem symbióza na soužití řasy s houbou ve stélce lišejníků

- na základě pozorování odvodí uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům

- dokáží porovnat rostlinné orgány podle jejich vnější stavby, orientují se ve vnitřní struktuře kořene, stonku, plodu a semene

- rozlišují základní systematické skupiny rostlin a ovládají základní vyhledávání v atlase rostlin, seznámí se s prací s klíčem k určování rostlin

v oblasti biologie živočichů

- porovnají základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů, rozliší základní rozdíly mezi bezobratlými a strunatci

- rozlišují a porovnávají jednotlivé skupiny živočichů, určují vybrané živočichy, zařazují je do hlavních taxonomických skupin (kmen, třída)

- na základě pozorování dokáží odvodit základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí

- znají význam živočichů v přírodě a pro člověka

- dokáží určit charakteristické znaky savců a porovnat je se znaky, kterými se odlišuje člověk

- rozlišují základní řády savců, určují vybrané druhy

- orientují se v otázkách domestikace

v oblasti biologie člověka

- určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy

- orientují se v základních stupních fylogeneze člověka

- objasní vznik a vývin jedince od početí až po stáří

- rozlišují příčiny, případně příznaky běžných nemocí, uplatňují zásady jejich prevence a léčby

- orientují se v aplikaci předlékařské první pomoci při poranění a jiném poškození těla

v oblasti neživé přírody

- dokáží popsat jednotlivé sféry Země

- rozpoznají podle charakteristických vlastností vybrané horniny a nerosty, využívají základní určovací pomůcky

- rozlišují důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin a vody

- rozlišují hlavní půdní typy, porovnají význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy

- rozlišují jednotlivá geologická období

- uvedou příklady výskytu organismu v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

- rozlišují a uvedou příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy

- vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam

- uvedou příklady kladných a záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

- aplikují praktické metody poznávání přírody

Přírodopis – dílčí ročníkové oborové kompetence 3. období (6. - 9. roč.)

6. ročník

Země a život

Žáci

- porozumí procesu vzniku života na Zemi

- uvědomí si nezbytnost ochrany ovzduší a ozonosféry

- vysvětlí vývoj organických látek z anorganických l.

- dokáží odlišit org. a anorg. látky na základě jejich vlastností

- seznámí se s pravidly bezpečnosti v chemické laboratoři

- zvládnou manipulaci s lihovým kahanem a laboratorním sklem

Jednobuněčné organismy

Žáci

- popíší rozdíly mezi viry a bakteriemi

- znají význam antibiotik, očkování, prevence

- rozlišují jednobuněčné rostliny a živočichy

- rozumí pojmům konzument, producent, reducent

Biologie hub

Žáci

- uvedou na příkladech význam plísní

- rozpoznají naše nejznámější houby s plodnicemi

Mnohobuněčné organismy

Žáci

- popíší vnější a vnitřní stavbu základních skupin bezobratlých živočichů

- rozlišují a porovnávají jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů

- zařazují vybrané zástupce do skupin

- znají význam živočichů v přírodě a pro člověka

7. ročník

Biologie vyšších živočichů

Žáci

- popíší rozdíly mezi bezobratlými a obratlovci

- porovnávají vnější a vnitřní stavbu těla ryb, obojživelníků, plazů a ptáků

- vysvětlí funkce jednotlivých orgánových soustav

- zařazují hlavní zástupce obratlovců do taxonomických skupin (kmen, třída)

- na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí

- znají význam živočichů v přírodě a pro člověka

Biologie vyšších rostlin

Žáci

- popíší rozdíly mezi nižšími a vyššími rostlinami

- vysvětlí vývojové změny ve vnější a vnitřní stavbě a funkcích vyšších rostlin

- odvodí uspořádání rostlinného těla od buňky až k celému organismu

- rozlišují základní systematické skupiny rostlin

- ovládají vyhledávání v atlase rostlin

8. ročník

Savci

Žáci

- popíší vývoj a charakteristické rysy (odlišné znaky savců a plazů, přizpůsobivost)

- ovládají zařazení savců do systému živočichů (přehled hlavních řádů)

- popíší vnější a vnitřní stavba těla savců (popis a funkce orgánových soustav, porovnání s člověkem)

Biologie člověka

Žáci

- ovládají anatomii a fyziologii (stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány, orgánové soustavy – opěrná,

pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a rozmnožovací, nervová)

- popíší fylogenezi a ontogenezi člověka ( rozmnožování člověka, vývin jedince)

- stručně charakterizují nemoci, úrazy, popíší prevenci (příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných -

nemocí, závažná poranění a život ohrožující stavy)

- orientují se v problematice životního stylu (pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka)

9. ročník

Neživá příroda

Žáci

- vysvětlí vznik vesmíru, sluneční soustavy, Země a Měsíce

- znají základní údaje o kosmonautice

- dokáží popsat stavbu Země se zaměřením na zemskou kůru a litosféru

- rozpoznají podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a hornin a popíší jejich využití v praxi

- rozlišují důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů

- charakterizují jednotlivá geologická období

Změny životních společenstev, rušivý vliv člověka

Žáci:

- uvedou příklady výskytu organismu v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

- vysvětlí podstatu potravních řetězců a zhodnotí jejich význam

- uvedou příklady kladných a záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

Přírodopis – učivo (tématické okruhy, témata) 3. období (6. - 9. roč.)

6.ročník

Země a život

- vznik Země a vývoj života na Zemi (koacerváty, látky anorganické a organické,

vytváření atmosféry a hydrosféry, fotosyntéza)

- vznik prvních organismů

Jednobuněčné organismy

- viry a bakterie (hlavní znaky, výskyt, význam, onemocnění, očkování, předchá-

zení infekci

- jednobuněčné rostliny (sinice, řasy, vliv na životní prostředí)

- jednobuněční živočichové (prvoci, stavba těla, výskyt, význam pro vznik života)

Biologie hub

- nižší houby (kvasinky a plísně, pozitivní a negativní vliv na člověka)

- vyšší houby (stavba těla, rozmnožování, zásady sběru, konzumace, 1. pomoc při otravě houbami)

- lišejníky (stavba, výskyt, význam)

Mnohobuněčné organismy

- nižší mnohobuněčné rostliny (charakteristika, výskyt, využití)

- bezobratlí živočichové (žahavci, ploštěnci, kroužkovci, měkkýši, členovci)

stavba, výskyt, význam, ochrana před parazity

Témata integrovaného předmětu Výchova ke zdraví zařazená do učiva Přírodopisu

Zdravý způsob života a péče o zdraví

- tělesná a duševní hygiena

- zásady osobní, intimní a duševní hygieny

- stravování a pitný režim

- pohybové aktivity, otužování

- význam pohybu pro zdraví

- režim dne

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

- dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví

- bezpečné prostředí ve škole (Př)

- bezpečnost v dopravě, návraty domů, ulice, výtah

- znalost pravidel silničního provozu – návaznost na 1. stupeň

- důležitá telefonní čísla

Hodnota a podpora zdraví

- zodpovědnost za své zdraví při různých činnostech, sportovních i jiných

-

- program podpory zdraví

7. ročník

Biologie vyšších živočichů

- základní znaky strunatců (rozdíly mezi bezobratlými živočichy a strunatci)

- stavba těla, složení a funkce orgánových soustav ryb, obojživelníků, plazů a ptáků

- významní zástupci těchto skupin (výskyt v přírodě, význam, ochrana živočichů)

Biologie vyšších rostlin

- rozdíly mezi stavbou těla nižších a vyšších rostlin

- anatomie a morfologie rostlin (stavba a funkce kořene, stonku, listu, květu, semene a plodu)

- fyziologie rostlin (základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu a rozmnožování)

- systém rostlin (poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů mechorostů, kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin, jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců)

Témata integrovaného předmětu Výchova ke zdraví zařazená do učiva Přírodopisu

Změny v životě člověka

- dětství, puberta, dospívání

- tělesné a duševní změny

Zdravý způsob života a péče o zdraví

- výživa a zdraví

§ základy zdravého stravování

§ poruchy příjmu potravy

§ stolování rodiny

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

- civilizační choroby

§ zdravotní rizika

§ preventivní a lékařská péče

- auto-destruktivní závislosti

- zdravotní a sociální zneužívání návykových látek

- patologické hráčství

- práce s počítačem

8. ročník

Savci

- vývoj a charakteristické rysy (odlišné znaky savců a plazů, přizpůsobivost)

- zařazení savců do systému živočichů (přehled hlavních řádů)

- Vnější a vnitřní stavba těla savců (popis a funkce orgánových soustav, porovnání s člověkem)

Biologie člověka

- anatomie a fyziologie (stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla, orgány,

orgánové soustavy – opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a

rozmnožovací, nervová)

- fylogeneze a ontogeneze člověka ( rozmnožování člověka, vývin jedince)

- nemoci, úrazy, prevence (příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy při léčení běžných nemocí, závažná poranění a život ohrožující stavy)

- životní styl (pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka)

Témata integrovaného předměru Výchova ke zdraví zařazená do učiva Přírodopisu

Zdravý způsob života a péče o zdraví

- ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy

§ bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS)

§ preventivní a lékařská péče, první pomoc

- odpovědné chování v situacích úrazu – v domácnosti, ve škole, ve sportu aj.

§ domácí lékárnička

§ hygiena práce

- volný čas s ohledem na zdraví a pohyb

- stravování – základní druhy potravin (rozlišování potravin – co je z čeho vyrobené)

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

- stres a jeho vztah ke zdraví

- ochrana člověka za mimořádných situací

Změny v životě člověka – dospívání, život mladistvých

- tělesné, duševní a společenské změny

- sexuální dospívání, předčasná sexuální zkušenost, těhotenství a rodičovství mladistvých

- poruchy pohlavní identi

Hodnota a podpora zdraví

- celostní pojetí člověka ve zdraví i nemoci

- zdravá výživa a vliv stravování na zdraví

- pitný režim

9. ročník

Neživá příroda

- Země (vznik vesmíru a sluneční soustavy, Slunce, planety, Měsíc, kosmonautika, stavba Země)

- vnitřní a vnější geologické děje (příčiny a důsledky, vznik pevnin, vznik minerálů a hornin)

- nerosty a horniny (vznik, vlastnosti, třídění, praktický význam a využití zástupců, určování základních vzorků)

- vývoj zemské kůry a organismů na Zemi (geologické změny, vznik života, geologické éry a typické organismy)

Změny životních společenstev, rušivý vliv člověka

- organismy a prostředí (vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím, přirozené

a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha v ekosystému)

ochrana přírody a životního prostředí

Témata integrovaného předmětu Výchova ke zdraví zařazená do učiva Přírodopisu

Návrh besed pro žáky 9. ročníku realizovaných v rámci Ov, Př a volitelných předmětů:

- sebehodnocení – dodržování zásad zdravého životního stylu (např. pohyb, sport; kde, jak dlouho, jakým způsobem a s kým a jak trávím čas)

- stravování – co jím (jím všechno, vybírám si), stolování – jak doma jíme

Zapojení rodičů žáků:

- besedy (lékaři, zdravotní sestry, sportovci, psychologové, požárníci, pracovníci ekologické a drogově-preventivní neziskové organizace, …)

- uspořádání sportovních akcí – výlet, sportovní utkání, posilovna, bazén,…

- uspořádání kulturních akcí – táborák, koncert, diskotéka

- dramatická výchova (náměty)

Zeměpis – charakteristika předmětu

A. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. 1 Hlavní cíle předmětu v pojetí ŠVP 3in

- - porozumět přírodním jevům, procesům , jejich zákonitostem a souvislostem v krajinné sféře

- poznávat důležité vztahy mezi přírodou a lidskou činností

- poznat a pochopit globální problémy lidstva

- rozvíjet orientaci v geografickém prostředí

-

- A. 2 Vzdělávací obsahy předmětu (témata, tématické celky z jiných oborů, případně průřezová témata)

Do předmětu Zeměpis jsou zařazeny tématické okruhy těchto průřezových témat:

A. Osobnostní a sociální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

B. Výchova demokratického občana

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

C. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

(1) Evropa a svět nás zajímá (7. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu

(2) Objevujeme Evropu a svět (8. roč.)

Téma realizováno v návaznosti na látku předmětu

D. Multikulturní výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

E. Environmentální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

F. Mediální výchova

Tématické okruhy nejsou zařazeny.

A. 3 Preferované formy realizace předmětu

Individuální přístupy (samostatné zamyšlení nad problémem), práce ve dvojicích a skupinách, zeměpisná cvičení, pozorování v terénu, exkurze

A. 4 časová dotace předmětu v jednotlivých ročnících

6. ročník – 2 hodiny týdně

7. ročník – 2 hodiny týdně

8. ročník – 1 hodiny týdně

9. ročník – 2 hodiny týdně

A. 5 Místo realizace předmětu

Předmět realizujeme v kmenových třídách, počítačové pracovně, popř. mimo budovu školy (školní prostory, Stromovka , Letenská pláň, Technické a Zemědělské muzeum…atd.)

A. 6 Organizace výuky předmětu (dělení žáků na skupiny, spojování žáků z různých ročníků atd.) - zdůvodnění

Žáci se nedělí na skupiny, absolvují výuku předmětu po třídách.

B. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu Zeměpis

- rozvíjení schopnosti orientace v geografickém prostředí, poznávání hlavních geografické jevů,

osvojování a používání základních geografických pojmů prostřednictvím aktivní práce s mapami,

plány, náčrty, schématy

- odhalování širších geografických souvislostí prostřednictvím aktivní práce s internetem, geograf.

časopisy a využití statistik, encyklopedií, atlasů atd.

- vytváření aktivních postojů žáků při tvorbě a ochraně životního prostředí prostřednictvím přímého

s tyku s krajinou sférou (orientace v terénu, geografická cvičení)

- rozvíjení zájmu o poznávání České republiky , cizích zemí a regionů prostřednictvím společného

cestování (využití ozdrav. a poznávacích výjezdů a tématických výletů) a prostřednictvím tvorby

žákovských projektů s využitím cestovatelských zkušeností a zážitků žáků (např. se zaměřením na

srovnávání sociálních a hospodářských jevů České republiky v evropském i světovém měřítku).

B. 1 Preferované výchovné a vzdělávací strategie (postupy, metody, formy práce), které vedou k utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků a které vycházejí ze společně sdílených a uplatňovaných postupů v rámci školy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k učení jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- pracovat individuálně nebo ve skupinách

- používat pomůcky, tiskoviny, geografická a statistická média, masmédia, aby dokázali postupným získáváním geografických znalostí tyto informace,vyhledávat,třídit,srovnávat ,sestavovat, analyzovat, používat a vyhodnocovat

- prezentovat aktuální události a jejich rozbor ve výuce

- vysvětlovat objevené závislosti a pravidla, klást si navzájem otázky, odpovídat, přemýšlet o praktickém řešení

- sebehodnocení, (uvědomit si, které učivo ovládá)

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence k řešení problémů jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- o každém předloženém problému hovořit, hledat podobnosti a rozdílnosti v regionech

- formulovat podstatu problému, popřípadě identifikovat chybějící informace nebo vyloučit nadbytečné a teprve poté navrhnout

způsoby a možnosti řešení

- samostatnou práci s informacemi a posouzení práce druhých

- seznamovat se aktuálním děním, příčinami a důsledky těchto událostí

- vyslovovat domněnky o pozorovaných jevech, objektech a procesech, ověřovat si správnost svých

domněnek a závěrů(chápat význam kontroly dosažených výsledků)

- vyslovovat vlastní domněnky a názory na jevy a procesy v lidské společnosti a v

přírodním prostředí

- prostřednictvím nastolených problémový situací uplatnit vědomosti a znalosti i v jiných

geografických oblastech a prostředích (postupné získávání schopnosti aplikovat a zobecňovat)

- kriticky posuzovat sociální jevy a procesy

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence komunikativní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- hovořit o pozorovaném jevu nebo o vlastním způsobu řešení daného úkolu

- pracovat v atmosféře tolerance, bez obav vyjadřovat a hájit své názory

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence sociální a personální jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- podílet se na stanovení pravidel pro práci ve skupinách

- požádat kdykoliv o pomoc

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence občanské jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- pomáhat si mezi sebou, hodnotit nápady, produkty, výstupy druhých

- využívat svá práva a pracovat v klimatu jasně stanovených pravidel

Pro vytváření a rozvíjení klíčové kompetence pracovní jsou využívány strategie, které mají žákům umožnit:

- přistupovat kriticky k výsledkům práce a samostatně si stanovovat kritéria hodnocení vlastní práce

- ověřovat si své teoretické znalosti při orientaci, pohybu v reálném geograf. prostředí

- využití atlasů,tematických map a plány různých měřítek při řešení reálných problémů v praxi

- využívat potřebný čas k systematizaci, úklidu, uspořádání svého pracovního místa, ale i dat,

získaných údajů, informací, výstřižků, plánků

- postupný rozvoj manuální zručnosti - přesnost, cit pro detail a orientace v prostředí (tvořit situační

náčrtky, plánky a geografické značky)

Zeměpis – oborové cílové kompetence 3. období (6. – 9. ročník)

Žáci

V okruhu Planeta Země, přírodní obraz Země

- používají s porozuměním zeměpisnou a topografickou terminologii

- utřiďují a hodnotí zeměpisné informace a zdroje dat z tabulek, grafů a časopisů

- rozlišují a hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře

- vytvářejí si osobní postoje k okolnímu světu hodnocením míst, jevů a procesů

- umí objasnit postavení Země ve vesmíru a základní vlastnosti ostatních těles sluneční soustavy

- zhodnotí důsledky pohybů Země na život všech organismů i člověka

- rozlišují jednotlivé složky přírodní sféry, jejich vzájemné souvislosti, pojmenovávají základní typy zemského povrchu

- porovnávají vliv vnitřních i vnějších vlivů v přírodní sféře a jejich dopad na člověka i přírodu

v okruhu Zeměpis světadílů a oceánů

- umí ukázat na mapách probírané světadíly a oceány, porovnávají a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské,

politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti vybraných oblastí nebo států

- hodnotí případné změny přírodní, hospodářské či politické a jejich důsledky

- umí ukázat na mapách všechny světadíly, oceány a makroregiony podle různých kritérií

- porovnávají a úměrně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, společenské i politické a hospodářské poměry v jednotlivých světadílech

a regionech

- zvažují změny, které v různých částech světa nastaly, nastávají nebo mohou nastat a vyvozuje příčiny

v okruhu Česká republika

- zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry a zdroje na území ČR i v jednotlivých regionech

- lokalizují na mapách jednotlivé kraje ČR

- umí vyhledat hlavní oblasti těžby nerostných surovin a hospodářských aktivit

- uvádějí příklady a působnosti ČR ve světových mezinárodních institucích, organizacích

a seskupeních

- vymezí a lokalizuje místní oblast – region

v okruhu Společenský a hospodářský zeměpis, životní prostředí

- srovnávají státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných i odlišných znaků

- posoudí prostorou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby

- posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje základní znaky sídel

- srovnávají předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit

- lokalizují aktuální geopolitické změny a politické zájmy ve světě

- srovnávají různé krajiny jako součást pevninské krajinné sféry, rozlišuje znaky a funkce krajin

- uvádějí konkrétní příklady přírodních a krajinných složek, prvků

- uvádějí na vybraných příkladech důsledky přírodních i společenských vlivů na životní prostředí

Zeměpis – učivo (tématické okruhy, témata) 3. období (6. - 9. roč.)

6. ročník

Planeta Země

- postavení Země ve vesmíru, tvar a pohyby planety Země

- porovnání s ostatními tělesy sluneční soustavy

Glóbus a mapa

- glóbus, měřítko glóbu

- zeměpisná síť, důležité rovnoběžky a poledníky, zeměpisné souřadnice

- určování zeměpisné polohy v zeměpisné síti

- měřítko a obsah plánů a map, jejich orientace vzhledem ke světovým stranám

- praktické činnosti s plány, mapami a atlasy (i v terénu)

Přírodní obraz Země

- krajinná sféra Země a její složky

- tvary zemského povrchu

- přírodní složky krajiny, jejich vzájemná souvislost a podmíněnost

Zeměpis světadílů a oceánů

- světadíl Afrika, Austrálie a Antarktida

- zeměpisná poloha, rozloha, členitost a přírodní poměry oceánů, světadílů a jejich oblastí

- kulturní, společenské, hospodářské a politické zvláštnosti a podobnosti těchto světadílů

7. ročník

Zeměpis světadílů a oceánů

Amerika

Atlantský a Severní ledový oceán

Eurasie

Oblasti Asie

Oblasti Evropy

- zeměpisná poloha, rozloha, členitost a přírodní poměry světadílů, oceánů i jejich oblastí

- kulturní, společenské, hospodářské a politické zvláštnosti a podobnosti světových regionů

a některých vybraných států

8. ročník

Česká republika

- zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry

- rozmístění obyvatelstva, sídelní poměry

- rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová skladba hospodářství

- transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní dopady

- hospodářské a politické postavení ČR v Evropě a ve světě, zapojení do mezinárodního

obchodu

- členství v organizacích a seskupeních (EU, NATO..)

- regiony České republiky – územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské členění,

- kraj místního regionu – Vysočina, základní data a charakteristika, místní obec

9. ročník

Společenský a hospodářský zeměpis

- státy světa – srovnávací kriteria, velikost, počet obyvatel

- politické, bezpečnostní a hospodářské organizace a seskupení

- obyvatelstvo světa – rozmístění podle ras, národů, jazykových skupin a náboženství

- společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace

- soužití v multikulturní a společensky rozdílné společnosti

- předpoklady a faktory rozmístění hospodářských aktivit, odvětvová struktura, centra světového hospodářství, ukazatelé hospodářského rozvoje a životní úrovně

- geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska

Životní prostředí

- krajina – typy krajin, přírodní a společenské prostředí, vztah přírody a společnosti

- složky životního prostředí, udržitelnost života a rozvoje společnosti

- ochrana přírody, chráněná území

- globální ekologické problémy a jejich východiska

- vyhledávání, třídění a hodnocení zeměpisných poznatků a informací, využití Internetu,

- cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, okolí školy